Včera jsem konečně úspěšně odmaturovala a spadl mi celkem kámen ze srdce (i když ještě není na léto ani zdaleka po všem), protože když se ze všech stran ozývali studenti s vítězným „Mám to!“ nebo naopak „Tak v září!“, byla jsem čím dál nervóznější, i přesto, že po všech těch zkouškách na certifikáty (které jsem mimochodem také úspěšně složila, YEEEEYY!!! :D) jsem se na ústní maturity docela i těšila, chtěla jsem to už mít za sebou a soustředit se taky na jiné věci.
Tak jsem to i přes 3 hodiny spánku (opravdu jsem se pokoušela spát, ale ve výsledku jsem toho víc probděla, než naspala) dotáhla do konce a vyždímala ze sebe poslední zbytky energie schované pro tento školní rok.
Musím říct, že lepší otázky jsem si snad ani vytáhnout nemohla (vážně), u všech jsem toho měla dost co říct a byla jsem docela překvapená, jak rychle to zkoušení uteklo. Pravda je, že mi to trochu pomohlo a nakoplo mě to. Ráno mi bylo z toho nevyspání totiž tak zle, že jsem myslela, že sebou spíš seknu, než že se doplazím do školy. Pravá nervozita v podobě „Sakra, jdu za 5 minut, možná bych si mohla po 154. zopáknout celou historii Francie – jen pro jistotu“ mi vlastně pomohla zbavit se té malátnosti, nasadit úsměv a trochu si věřit. Jenom malinko.
Čeho jsem si taky hodně vážila byly i „obyčejné“, ale upřímné úsměvy našich učitelů, které dokázaly slušně povzbudit. :) Na fráninu jsme teda měly se spolužačkou přísedící, která nás neznala a oběma se nám zdálo, že se na nás kouká celkem zvláštně, ale asi i pochopitelně… prostě jako průměrný učitel setkávající se poprvé s novou třídou, ale nepřipadaly jsme si díky tomu teda zrovna jistě. :D Zato předseda naší komise se pořád usmíval, jako všichni, tak vládla pořád veselá nálada. :)
Zjistila jsem taky, že věta „Lidé často nedostanou to, co chtějí, protože neumějí říct, co chtějí.“ v případě mé maturity platila… no, doslova. :D Ve francouzštině i angličtině jsem si vytáhla velmi podobná témata, která byla mezi mými nejoblíbenějšími a o kterých jsem si říkala, že by mi vůbec nevadilo o nich mluvit… ale korunu tomu asi nasadila čeština, když se mě u pytlíku s čísly profesorka zeptala, co bych si tak ráda vytáhla a se slovy, že nejlépe ztracenou generaci, vytahuji ruku s číslem a ejhle – vytáhla jsem si Gatsbyho. :D Díky Bohu za takové zázraky! ♥
Vyhlášení bylo celkem dojemný a myslela jsem, že mě tahle čtyřletá etapa nechá celkem chladnou, ale přiznám se, chvílemi mě to v těch očích přecejen zaštípalo. A nejen včera.
No, chtěla jsem se s vámi podělit o pár těchto detailů a některým, kteří sledují i na insta, se pochlubit s výsledkem, nakolik byla úspěšná moje metoda dobrého začátku dne (díky snídani, jak jinak)! :D :)
Doufám, že i všem ostatním letošním maturantům to dopadlo/dopadne dobře a hezky to oslaví! :)
Moc moc držím palčeky!! :)
partofnicol.blogspot.sk
Tak to ti moc gratuluji :) Super že to dal další člověk :)
Francouzštinu? no páni, já bych se nedokázala učit dva jazyky… Ale učitelé asi byli milí tím a usmívali se, že ti to asi šlo ne?
Já mám už teď hruzu kdybych měla zkusit znova maturitu, mám největší strach z matematiky a angličtiny, protože to jsou dva předměty na 5 a nevím jestli bych se to znova zvládla naučit.
Ty se máš, mně to nejhorší teprve čeká (státnice). Taky už to strašně chci mít za sebou :-/ Každopádně gratulace veliká a užij si prázdniny :-)
Díky, snad to s tou vysokou dopadne dobře. :D :)
Moc moc děkuji. ♥
Určitě, na učitelích to záleží hodně. :)
Teda, tak to držím palce! Mám z nich strach už teď, jak o nich všichni kolem mluví. :D Věřím, že to zvládneš v pohodě. Moc děkuji. :)
Blahopřeji ti k úspěšné maturitě. Užívej si v radosti volné dny, jsou zasloužené. ☼☼☼
Děkuji moc! ♥♥