Uncategorized · 19 března, 2014

Každý je svého štěstí strůjcem

Zdravím vás všechny – a jako čerstvá šestnáctka! :-) :P
Počítala jsem s tím, že mé letošní narozeniny budou malinko netradiční. Na poslední chvíli se ale vše změnilo a tak jsem přemýšlela, cože to vlastně na své narozeniny chci…
Chci klid, nenechat si ničím zkazit den nebo se něčím zviklat. Aby i tento den v roce byl podle mých představ – to ovšem neznamenalo, že jsem se rozhodla si něco naplánovat do detailu. To ani náhodou. :-)
Abych jej mohla trávit se skvělými lidmi, abych o nich věděla i na dálku, abych se zasmála a nemusela litovat žádné hodiny. Aby se mi naskytla příležitost si říct, že život stál, stojí a bude stát za to, za každé situace.
Přání jsem měla kupu. Ale řeknu vám, je zbytečné si říkat „Co by bylo, kdyby…“. Ne, teď jste tady. Teď, s těmito úžasnými lidmi. Teď je TEĎ. A je jen na vás, jak s tím naložíte.)

Song: Don´t wanna Go Home – Michael mind project (zde)
A věřte mi, že jak to začnete vnímat vy, tak těch pozitiv na povrch vystoupí mnohem více. :)
Jestli s vámi má někdo problém, buď mu ukažte jasně, kdo jste vy, že se nebojíte to jasně a rychle vyřešit, nebo se na to s prominutím vykašlete a udělejte vše podle sebe. Protože některé lidi donutit k normálnímu řešení je někdy ztráta času. Neříkám, že se nemáme snažit, když chceme něco změnit. Ale nejlepší cestou pro každého z nás občas je nestresovat se tím. Prostě vůbec.
Ať si teď říkáte, bůhví jak vám na tom záleží. Kdyby někomu na tom tolik záleželo jako vám, začal by něco dělat sám.
Udělala jsem to už několikrát. A víte co?
Posunulo mě to jen dopředu.
Berte vše s nadhledem, s rezervou – bude se vám snadněji dýchat. .)
A později se spoustu těch věcí začne vracet, s řešením – ve váš prospěch.
Víte, před několika lety jsem nechápala, jak to máma může myslet, když mi říkala, že jí je jedno, co si kdo myslí.
Teď to chápu naprosto dokonale. Je to jedno. Protože nechat se něčím/někým zatlačit není řešením.
Víte totiž, na co jsem přišla? :) Pokud s vámi má někdo problém – ať už ze závisti nebo protože si myslí, že s sebou strhne veškeré okolí a vás totálně vnitřně zruinuje – a vy budete s chutí zářit a neustále pokračovat ve všem, co vás dělá VÁMI, později zmlknou a zachovají se jinak.:))
Kašlete na ně – ne na sebe.
V tom, mi přijde, dělá chybu mnoho holek, od kterých jsem četla jejich dotazy a problémy. Špatně používají výraz „Nechat všechno plavat„.
Představte si příklad z tohoto článku:
Dejme tomu, že bych chtěla strávit klidné narozeniny. Nechci si kazit náladu tím, co mě určitou dobu tížilo.
Můžu:
a) zavřít se v pokoji. Nechat vše plavat. = Budu mít klid.
b) vynechat to špatné ze svých myšlenek, udělat si radost, být s lidmi, se kterými mi bude dobře. Nechat plavat to ostatní. = Budu mít klid.
Kde je pointa, je snad cítit. :-)
Takže – v danou chvíli něco takového neřeším. Mám skvělou rodinu, úžasnou třídu, fantastické kamarády, nejlepší čtenáře, spoustu radostí a život plný překvapení. …A ten jeden malý zádrhel – kapitola je zatím dopsaná. :-)
Užívám si toho, co mám. S časem přijde i konečný výsledek.
Zatím je třeba se soustředit na to, s čím můžeme pohnout. Pro dobro sebe, svých blízkých, přátel a lidí, kteří vám dokáží vykouzlit úsměv na tváři (i na dálku). :)
To bylo takové malé úvodní rozepsaní do mého nového roku života… :-)

Lola-J