Mám šťastné uši

Ahoj všichni! Hned na začátek – tenhle post jsem měla v plánu napsat už v únoru, ale abych pravdu řekla, pro mě to bude aktuální téma snad kdykoliv. :D Předem upozorňuji, že je třeba vzít v potaz, že tento článek je na odlehčení. :-)

Jde o to, že když jsem jela v prosinci za ségrou, netušila jsem, že má v plánu výlety po zamrzlých národních parcích, takže džíny i zničené boty zamrzely, ale čeho lituju nejvíc, je, že jsem neměla po ruce tuhle čelenku. Protože moje uši… moje uši, to je kapitola sama pro sebe. Proč mě to jen nenapadlo?!

Nerozumím tomu, proč si spoustu lidí myslí, že když má někdo dlouhé vlasy, přehodí je přes uši a má je pomalu jako šálu. Ne, takhle to teda nefunguje. U mě vážně ne. Upřímně, ať už mám vlasy rozpuštěné nebo nahoře, vyjde to nastejno.

Ale vraťme se zpět k tomu otravnému problému. Samozřejmě, že jsem měla čepici. I obrovskou kapuci u bundy, kam bych se vešla hned 3x. Ale když se derete stále do kopce, poletující vlasy kolem jsou fakt zlo. Stejné zlo jako vlasy škrábající za krkem. A s kapucí při tom hopsání nevidíte dál než na krok (jste rádi i za ten krok). Co s tím (pokud se nechcete v záchvatu zoufalství ostříhat)? Vlasy do drdolu!

Gratuluji, teď už si nenatáhnete ani tu čepici. Pokud máte dost velkou kapuci, můžete zkusit ještě tu… jo málem jsem zapomněla na další problém kapucí. I normálně slyším tak 50 % toho, co se kolem mě děje (shoutout sluchátkům! Haha, ale už je to lepší.) a s kapucí ještě míň… to jsem dezorientovaná už úplně. Myslím, že se shodneme na tom, že vidět na krok a slyšet každé čtvrté slovo prostě není nejbezpečnější.

V nejednom úseku se  ve vás nahromadí nejen teplo, ale i adrenalin, ale vaše uši jsou ve zcela jiném světě a dávají o sobě vědět ostrým bodáním. Brr, bolí mě hlava, jen si na to vzpomenu.

Teď ale můžu říct, že mám zkrátka šťastné uši. Jsou hezky v teple, čelenka z nich nesklouzává, můžu s nimi běžet i stoupat kdekoliv na světě… a nic jim nechybí. :-)

Co nosíte vy, když je zima?

(V hlavní roli: čelenka Kama)