Za 25 dní zase přivítám nové číslo. Nechce se mi věřit, že mi bude vážně 16… tak rychle to uteklo. Jako by to bylo včera, co jsem chtěla vyzkoušet všechny možné atrakce, usmívala se na babičku, maminka mě vodila za ručičku, táta mě učil jezdit na kole a mým hlavním problémem bylo, že nemůžu najít panenku.
Spoustu se toho za ty roky změnilo. Dnes už mám v hlavě úplně jiné starosti.
V těch letech mě nikdy nenapadlo, že se z mého koníčku stane jeden velký kus mě samotné, že to někam povede, že poznám spoustu zajímavých lidí, splní se mi některé dětské sny. Ale vše má i své stinné stránky… Netušila jsem, jak budu za takových 10 let přemýšlet. Netušila jsem, jaký dokáže svět být. Po pár zradách dětské důvěry k světu začnete velmi rychle procitat.
I přesto, občas je třeba se usmát a udělat správně to, co máte moc změnit nebo začít jinak. Po svém. Nezávisle na druhých. Tak jsem se rozhodla – a vyplatilo se.
Obecně je lepší mít jistotu, že ať se děje cokoliv, jste stále nezávislí. Můžete při jakémkoli pádu znovu svůj život vzít pevně do svých rukou a dokázat něco víc. Nemá cenu se v tom nějak vrtat, litovat se nebo naříkat.
Nikdo za vás přece život nežije!
Jsem strašně ráda za to, jakou mám mámu.
Za lidi, které jsem měla možnost poznat a se kterými se ještě setkám.
Za příležitosti, díky kterým jsou má rána usměvavější.
Za podporu a oporu v lidech kolem.
Za to, jaké mám přátele.
Za vás, kdo čtete.
Za život jako takový.
Radovat se z maličkostí je důležité, abychom si nepřestali vážit věcí, kvůli kterým bychom dříve skákali 3 metry do výšky. Abychom se ve svém životě sami neošidili.
Je čím dál těžší si přehrávat to množství věcí, kvůli kterým mnou teď často „zmítají“ pocity euforie..
Strašně moc si vážím toho všeho, co se za poslední rok událo, změnilo, posunulo..
Velký dík patří také čtenářům!! :-)♥ Pro koho bych dělala blog, přispívala na weby, točila videa, dělala fotky..?
A co si přeju ze všeho nejvíc?
Abyste tu byli stále se mnou, zůstali tak úžasnými čtenáři, kteří se mi nebojí napsat, poradit se, zeptat se, napsat mi názor… protože z toho mám obrovskou radost. Krátké i dlouhé vzkazy – všechny mi vykouzlí úsměv na tváři a chuť tvořit je stále větší… a že těch mailů je v poslední době víc a víc. :-))
A… to mi připomnělo jednu věc. Chtěla jsem se o tom zmínit jindy, ale když už jsme u toho: Prosím, z mailu vám vážně neporadím, jestli si máte vzít k černým vlasům světle modrý svetr a bílé džíny. Nechci nikoho urazit, ale s blogerkami vám radíme v poradnách na Krásná.cz. Pokud chcete radu od někoho konkrétního, napište to do dotazu. :)Ale když rychle odpovídám na mailu, vážně mi vrtá hlavou, jak vám teď na takový dotaz odpovědět…
Až když mám více času, sednu si k tomu a pokusím se to s vámi nějak vyřešit… Ale na mailu jsem nezakládala online poradnu…
Nicméně si toho všeho moc vážím. Vašich vzkazů, komentářů, dopisů, které mi posíláte, ochotu se se mnou podělit o své názory nebo problémy. Jsem ráda, že mi důvěřujete – a můžu vás ujistit, že tu jsem a vždycky budu pro vás! :-)
Také bych vás chtěla poprosit, abyste více komentovali články, protože z nich se dozvím, jaký na to máte v danou chvíli názor, co vám proběhne hlavou, jestli se vám něco líbí nebo ne… a celkově to pomůže k tomu, abyste tu viděli obsah, který tu vidět chcete.
Takže na své šestnáctiny bude mým dárkem hlavně to, že tu budete se mnou. :-)
A… co byste řekli soutěži o hodnotné ceny?
Zajímá mě váš názor! :-)
Lola-J
11 Responses